V brněnském levicovém občasníku ECHO vyšel článek, který se nás všech týká.

Rozsáhlá stavba protipovodňové ochrany Brna není jen technická bariéra proti velké vodě a vrácení řek Svratky i Svitavy do života obyvatel. Je to i podmínka pro urbanistickou výstavbu nového brněnského vlakového nádraží u řeky a okolní nové městské čtvrti na území, na které se občas rozlévá povodeň.

Dřívější náměstek primátora Brna, podnikatel Radomír Jonáš informoval, že budovaná opatření mají ochránit Brno před tzv. stoletou vodou (Q100). Zamezí rozlití Svitavy a Svratky na záplavovou zónu města na které žije asi 24 000 obyvatel. Namísto betonových koryt tam využívají stavbaři přírodě blízká opatření – rozvolnění koryt, snížení břehů, vytvoření průtočných berem a tvorbu povodňových parků.S dvouletým zpožděním byla vloni v červenci otevřena
klíčová část PPO nábřeží Svratky mezi Riviérou a železničním viaduktem Poříčí/Uhelná v délce asi 3,1 kilometru. Součástí tohoto díla od významného architekta Ivana Rullera je za 1,5 miliardy korun zrozená nábřežní promenáda,
cyklostezky a kolonáda s prostory pro kavárny. Na levém břehu vznikl i mokřad s tůněmi. R. Jonáš poukázal i na plánované a rozpracované etapy: Strategie PPO města má 28 etap. Jejich dosavadní uskutečnění po etapu osm realizovalo město Brno. Část etapy XI2 je dílo společnosti a.s Caleta. Mezi priority patří
chystaná stavba rozlehého povodňového parku s novým ramenem řeky a meandry. Úsek na Svratce pokračuje přes Komárov a končí po 1,5 kilometru u přerovské železniční trati. Na Svitavě ochraňuje opatření pravý břeh od
Hladíkovy ulice po rovněž přerovskou trať. Umožní to vyjmout oblast ze záplavové zóny a vznik nové čtvrti Trnitá v místě dnešních brownfieldů. Výdaj na to činí asi 3,8 miliardy korun. Odborný odhad délky realizace včetně kolaudace a vyjmuti území nového jižního centra Brna ze záplavové zony je 10 až 12 let. Pokud jde o nábřeží Svitavy, odborníci řeší co s nekapacitním korytem odděleným od okolí.
Projektují a revitalizují říční úseky podél areálu Nová Zbrojovka a ve čtvrti Husovice. Shánějí stavební povolení i dotace k zahájení stavby po roce 2028.

Soukromí investoři PPO Vzhledem k velkému tlaku investorů na odstranění povodňového ohrožení jsou v rozvojových lokalitách projektovány a povolovány k uskutečnění dílčí úseky PPO. Urychlí vytvoření plánovaného souboru opatření. Povolený je úsek PPO Leskava nad mostem Havránkovy ulice. Dále projekt na
levém břehu Svratky od Sokolovy ulice pod dálnici D1 – SO 15 OBI. A konečně Náhradní retenční prostory v KÚ Přízřenice při soutoku Svratky a Svitavy, které mají usměrnit záplavy a zvýšené povodňové průtoky na jihu Brna po realizaci PPO. Tuto činnost vytváří společnost a.s. Caleta. K situaci se vyslovil též bývalý prezident republiky Václav Klaus s tím, že je nezbytné do díla zapojit i soukromý kapitál. Stát, potažmo město, nemají na všechno dostatek kapacit a dost volného kapitálu, uvedl Klaus.

Majitel společnosti Caleta Radomír Jonáš k tomu dodal: »Souhlasím s panem bývalým prezidentem Václavem Klausem. Jen realizace takového záměru je v praxi velmi složitá. Společně financovaný a společně organizovaný 10 projekt naráží na problémy. Náhled na jeho řešení bývá mezi politickou reprezentací a
soukromým subjektem velmi rozdílný. A to na cenu projektu, případně její úpravu nahoru nebo dolů. Stejně tak na termíny a jejich úpravu. Také na výběr subdodavatelů, na kvalitu odvedené práce a její kontrolu. «

Ze svých zkušeností R. Jonáš konkretizoval: »Podnikatel je odborník (nebo by
měl být). Politik většinou NE. Je nutné vidět také to, že společníci si vzájemně vidí “DO KARET.” A také to, že politici musí přepustit část rozhodování (podíl na něm) společníkovi. Samostatná kapitola je legislativa – výběrová řízení atd. Bohužel, naše zákony se tvoří (většinou) pod vlivem zájmových skupin v politice (ať zleva nebo zprava), nebo podnikatelských. Potřeba společnosti bývá často až na druhém místě. Např. projekt financovaný soukromým sektorem (např. úsek dálnice) má velký problém v návratnosti takové investice – jak, kolik a kdy«, objasnil nástrahy zapojení soukromého kapitálu do řešení celostátních či
městských projektů, navržené Václavem Klausem, dřívější náměstek brněnského
primátora Radomír Jonáš.

Autorem článku je Václav Žalud.

Odkaz na článek:

http://portal.kscm-brno.cz/wp-content/uploads/2026/03/3_2026.pdf