Na základě požadavku od Caleta a.s. vypracoval AQUATIS následující studii.

Jedním ze základních výstupů rešeršní studie akumulace povrchových vod v Povodí Dunaje na území ČR je ucelená databáze lokalit akumulace povrchových vod (LAPV) popsaná od roku 1988. V ČR se díky soustavné činnosti vodohospodářského plánování podařilo uchovat kontinuitu a „ochránit“ profily možných nádrži i do budoucna.

Máme k dispozici robustní databázi LAPV. V povodí Dunaje je celkem 122 hájených a evidovaných lokalit, které jsou podrobně popsány včetně hydrologických charakteristik, parametrů nádrží atd. Podklady jsou průběžně doplňované o údaje ochrany přírody, protipovodňové ochrany, účelu nádrže, atd.

Ve studii jsou v příslušných kapitolách popsány a rozebrány aspekty změny klimatu, které se projevují minimálně od začátku 21. století. V souvislosti s tímto tématem je nutné zdůraznit, že tato problematika je velice složitá s průběžným poznáváním a monitorováním všech známých jevů. Proto vzniká i celospolečenská poptávka po řešení této problematiky za účelem dostatečné zajištěnosti vodních zdrojů jak z hlediska kvality tak i kvantity vody.

V této souvislosti vzniká řada koncepcí, strategických dokumentů a studií na všech úrovních státní správy zabývajících se touto problematikou. Důraz je kladen na zmírnění projevů sucha, zároveň však i protipovodňovou ochranu a zajištění dostatečného množství kvalitních zdrojů pitné a užitkové vody.

Pro přípravu a realizaci nového vodního díla je nutný celospolečenský konsenzus. Příprava nového vodního díla vyžaduje podrobnou předprojektovou přípravu, která zahrnuje posouzení (aktualizaci) vodohospodářského využití v kontextu probíhající klimatické změny a všech jejích aspektů, zároveň s celospolečenským dopadem výstavby nového díla a zajištěním dostatečné kvality vody v nádrži.

V následující kapitole jsou uvedena konkrétní doporučení, která by měla následovat v řešení tohoto tématu.

Doporučení dalšího postupu přípravy

Na základě vyhodnocených skutečností, popsaných v předchozích kapitolách se v současné době jeví jako prioritní následující témata k řešení:

· posouzení původně navrhovaných objemů nádrží – při předchozích aktualizacích LAPV často docházelo ke zmenšení zásobního i retenčního objemu

· aktualizace vodohospodářského využití a účinků lokalit LAPV – ve vazbě na pokračující trend vývoje klimatu

· revize a obnova zásobního prostoru v lokalitě vodního díla Nové Mlýny

Prioritními lokalitami v povodí Dunaje, kde by bylo vhodné zaměřit pozornost jsou hájené lokality Kuřimské Jestřabí a Borovnice

Obě lokality, nacházející se v povodí Svratky nad Brnem, umožňují plnění řady vodohospodářských funkcí – jak zásobních, tak ochranných protipovodňových. Mezi významné zásobní funkce patří posílení zabezpečenosti odběrů pro regionální i nadregionální vodárenské soustavy a také zajištění minimálních průtoků pro plnění ekologických funkcí toků v zájmovém území.

Základní údaje vodních nádrží Borovnice a Kuřimské Jestřabí:

LAPV Borovnice – vodohospodářské využití

Je záložním vodárenským zdrojem, který by v případě výraznějších nepříznivých projevů klimatické změny mohl v soustavě s vodárenskou nádrží Vír vhodně posilovat vodárenské odběry vody pro Vírský oblastní vodovod (zásobování Brněnské aglomerace) a pro skupinový vodovod Žďár nad Sázavou – Bystřice nad Pernštejnem. Lokalita Borovnice (s celkovým objemem 8,8 mil. m3) by s VN Vír mohla zajistit protipovodňovou ochranu sídel podél Svratky a nadlepšovat průtoky pro zajištění ekologických funkcí na dolním úseku Svratky. Ve Svratce se podle studie “Posouzení dopadů klimatické změny na VH – soustavu v povodí Moravy” očekává snížení zabezpečenosti minimálních zůstatkových průtoků (MZP) ve vloženém bilančním profilu “Svratka-Borovnice”.

LAPV Kuřimské Jestřabí – vodohospodářské využití

Potenciální objem až 10,0 mil. m3 je vodním zdrojem pro nadlepšování minimálních průtoků pro zajištění nezbytných ekologických funkcí průtoků v málo vodných tocích Libochovka a Bobrůvka (Loučka) s případnými pozitivními účinky až do řeky Svratky. V případě nezbytné potřeby je možné uvažovat i s vodárenským využitím pro Tišnovsko, případně i zapojením do Brněnské vodárenské soustavy.

V návaznosti na výše uvedená prioritní témata k řešení doporučujeme v další etapě přípravy se zaměřit na aktualizaci a optimalizaci návrhových parametrů a vodohospodářských funkcí vodních nádrží v lokalitách Borovnice a Kuřimské Jestřabí, případně nádrží v dalších vybraných hájených lokalitách akumulace povrchových vod – po dohodě se správcem povodí, státním podnikem Povodí Moravy.

Vyhodnocení protipovodňových opatření z hlediska fáze přípravy či realizace

V rámci Povodí Moravy bylo vyhodnoceno 216 lokalit, kde bylo identifikováno:

102 lokalit, kde byly zrealizovány PPO (ve významném rozsahu)

21 lokalit, kde probíhá realizace PPO či projektová příprava

90 lokalit – bez projekční přípravy povolení PPO (maximálně Studie)

Budování PPO na území Povodí Moravy – komplexní strategie

Povodí Moravy se nachází v geografické oblasti, která je čím dál častěji vystavena projevům klimatické změny. Od povodní v roce 1997 se poměrně pravidelně střídají extrémní projevy počasí jako je sucho a povodňové události. Aby bylo možné zajistit bezpečnost obyvatel, ochranu majetku a udržitelnost hospodaření, je nezbytné přistoupit ke komplexní strategii, která kombinuje správné obdělávání půdy, budování remízků, mokřadů, přírodě blízkých i technických protipovodňových opatření, systému poldrů napříč Povodím Moravy a zejména nových vodních nádrží.

Vodní nádrže jako víceúčelová opatření proti suchu i povodním

Nové vodní nádrže v Povodí Moravy jsou projektovány jako multifunkční opatření pro boj proti suchu (dotace řek vodou v období sucha) a proti povodním (včasným odpouštěním nádrží díky kvalitní předpovědi ČHMÚ lze vytvořit retenční objem pro významnou transformaci povodní). Kromě těchto účelů plní vodní nádrže celou řadu dalších důležitých funkcí: zdroj pitné vody, výroba el. energie, rekreace….atd.

Protipovodňová ochrana poskytovaná vodními nádržemi

V době bleskových povodní nebo dlouhotrvajících dešťů nabízí přehrady retenční (ochranný) prostor. Ten dokáže transformovat (zploštit) povodňovou vlnu. Voda, která by jinak nekontrolovaně ničila obce v údolí, je bezpečně zadržena a postupně vypouštěna v průtoku, který koryto řeky pojme.

Role poldrů: Přirozená síla řízeného rozlivu

Vedle pevných hrází přehrad hrají nezastupitelnou roli poldry – suché nádrže. Na rozdíl od přehrad jsou poldry v běžném stavu prázdné a mohou být zemědělsky, rekreačně či přírodně využívány. Jejich hodnota se projevuje v momentě, kdy kapacita říčních koryt přestává stačit. Je třeba je budovat jak na přítocích, tak na hlavních tocích. Síť poldrů je třeba jen rozšiřovat.

Ochrana stávajících poldrů je kritická. Jakýkoli zásah do těchto území (např. nevhodná výstavba nebo změna krajinného rázu) snižuje jejich retenční kapacitu. Pokud poldr ztratí schopnost pojmout projektovaný objem vody, povodňová vlna se neztratí – pouze se přesune níže po proudu, kde může zasáhnout obydlené oblasti s mnohem větší ničivostí.

Strategický uzel: Soutok Dyje a Moravy

Významnou roli v systému ochrany území přesahující hranice České republiky je oblast Soutoku Dyje a Moravy. Jde o nejrozsáhlejší říční nivu ve střední Evropě, která funguje jako gigantický přírodní poldr. Její význam je trojí: Technicko-bezpečnostní, plnění mezinárodních závazků na ochranu Slovenska a Rakouska před povodněmi a CHKO Soutok.

Vyhlášení CHKO Soutok bohužel nezohlednilo dosavadní velmi důležitou funkci poldru Soutok. Změna režimu zaplavování retenčního prostoru výrazným způsobem ohrožuje kapacitu poldru pro retenci extrémních povodní. Navrhovaným odstraněním stávajících hrází se ztratí možnost řízeného odlehčení a transformace povodní. Podoba a funkce poldru by měla být zachována, stejně jako Manipulační a Provozní řád, aby nedošlo k porušení mezinárodních závazků v rámci přeshraničních dohod.

Investice do bezpečnosti

Budování nových vodních nádrží a ochrana stávajících retenčních prostorů v Povodí Moravy není jen otázkou technické infrastruktury, ale základním pilířem naší bezpečnosti a adaptace na klimatickou změnu.

Přehrady jako stabilizační prvek

V ploše Povodí Moravy hrají nové nádrže nezastupitelnou roli. Extrémní výkyvy počasí nás staví před dvě protichůdné výzvy: ničivé povodně a vleklá sucha. Nové přehrady fungují jako „nárazník“. Během přívalových dešťů dokážou zachytit obrovské množství vody, které by jinak zaplavilo obce po proudu, a v období sucha naopak umožňují nadlepšování průtoků, čímž udržují život v řekách a zajišťují zdroje pitné i technologické vody.

Strategický význam poldrů

Vedle vodních nádrží jsou klíčové poldry – suché nádrže, které se aktivují pouze při povodňových stavech. Jejich ochrana a údržba je kritická, protože umožňují řízené rozlivy vody do krajiny tam, kde nezpůsobí velké škody na majetku.

Systémy protipovodňové ochrany jsou nedílnou součástí moderních měst a obcí, které tak chrání majetek svůj i občanů. Systém PPO je třeba udržovat, neustále rozšiřovat a zdokonalovat. V kombinaci s výše uvedenými opatřeními, jako je stavba přehrad a poldrů je to nejefektivnější kombinace, pro kterou se musí najít dostatek finančních prostředků, aby se tak předcházelo daleko větším škodám za sucha i za povodní.